Abyste o zdravotních přínosech pravidelného meditování nepochybovali, pátrali jsme pro jistotu ve vědeckých studií z posledních let. Nic se ovšem nevyrovná tomu, když místo čtení zkusíte meditaci sami.
Stresu se v dnešní době téměř nevyhnete. Zvládání stresu je také jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé s meditací začínají.
Stres a stresující situace v našem těle zvyšují hladinu stresového hormonu kortizolu. Nadměrné vyplavování kortizolu způsobuje téměř všechny civilizační problémy – od nespavosti, obezity, deprese, až po kardiovaskulární onemocnění či celkové oslabení imunity.
Jedna ze studií zahrnující více než 3 500 lidí prokázala, že meditování opravdu pomáhá snížit stres. Ke stejnému závěru dospěla i další studie čítající 1 300 lidí. Efekt byl nejsilnější u jedinců s nejvyšší úrovní stresu.
Pár minut meditace každý den dokáže pocitově snížit stres a rovněž snížit hladiny stresového hormonu kortizolu.
Až polovina lidí alespoň jednou během svého života bojuje s nespavostí. Jedna ze studií porovnávala dvě skupiny lidí. Jedna z nich praktikovala meditaci, zatímco druhá ne. Účastníci, kteří meditovali, dříve usnuli a zároveň spali déle ve srovnání s těmi, kteří nemeditovali.
Meditování totiž pomáhá uvolnit napětí ve vašem těle a uvede vás do klidného stavu, ve kterém pravděpodobněji usnete.
Pravidelné meditování pomáhá uvolnit napětí ve vašem těle, snižuje stres a učí vás lépe ovládat poletující myšlenky, které často vedou k nespavosti. Usínání tak bude po už několika dnech meditování jednodušší. Stejně tak se postupně výrazně zvýší kvalita vašeho spánku.
Závěr je jasný: Meditace vám pomůže uklidnit vaše tělo i roztěkanou mysl. Zkrátí se tak doba potřebná k usnutí a zvýší kvalitu vašeho spánku.
Schopnost soustředit se a udržet po delší dobu pozornost je zásadním předpokladem k učení se nových znalostí i k produktivní práci. Studie společnosti Microsoft zahrnující více než 2000 lidí v roce 2015 zjistila, že nám průměrná doba udržení pozornosti klesla až na 8 sekund, v porovnání s 12 sekundami v roce 2000.
Mindfulness meditace je jako posilka pro vaši mysl. Dlouhodobě pomáhá zvýšit intenzitu a výdrž vaší pozornosti. Jedna ze studií zkoumala účinky 8týdenního meditačního kurzu a zjistila, že se jejím účastníkům zlepšila schopnost přeorientovat se po vyrušení rychle zpět a udržet svou pozornost žádoucím směrem.
Podobná studie ukázala, že pracovníci HR oddělení, kteří pravidelně meditovali, zůstávali déle zaměřeni na úkol. Tito pracovníci si také pamatovali podrobnosti svých úkolů lépe než jejich vrstevníci, kteří nemeditovali.
Meditace může dokonce zvrátit vzorce v mozku, které přispívají k roztěkané mysli, obavám a špatné pozornosti.
Podle jedné studie se už po 4 dnech pravidelného meditování projevují její účinky a pozornost se zlepšuje.
Každý, kdo si někdy zažil pocit úzkosti, ví, jak nepříjemný je. Méně stresu znamená jednoduše méně úzkosti. Potvrzuje to 8týdenní studie mindfulness meditace, během které se účastníkům zmírnily jejich úzkosti.
A že různé meditační praktiky mohou snižovat úrovně úzkosti, potvrdila rovněž jedna větší studie s 2 466 účastníky.
Pravidelné meditování snižuje také příznaky úzkostných poruch, jako jsou fobie, sociální úzkost, paranoidní myšlení, obsedantně-kompulzivní porucha a záchvaty paniky.
Zaměřením pozornosti na „tady a teď“ zabraňujete úzkostem a strachům tvořícím se z uvažování nad budoucností. Postupně si navíc vybudujete mnohem větší odolnost vůči všemu, co zrovna řešíte. Pravidelné meditování pomáhá zmírňovat úzkost a znovu vám dobije baterky.
Meditace vám může pomoci k tomu, abyste konečně poznali sami sebe a vyrostli ve své nejlepší já.
Každodenní meditace je ta nejlepší praxe pozorování a vnímání sebe sama. Díky většímu sebeuvědomění lépe uvidíte, co ovládá vaše chování, a jak se vztahujete k lidem kolem vás.
Naučíte se také lépe rozeznávat myšlenky, které mohou být škodlivé nebo sebepoškozující. Jakmile získáte větší povědomí o svých myšlenkových chodech, můžete je nasměrovat ke konstruktivnějším vzorcům.
Pamatujte, že sebepoznání je tím nejlepším výchozím bodem pro další pozitivní změny.
Meditace může vést ke zlepšení sebepojetí, sebevnímání a sebeprožívání i celkově pozitivnějšímu pohledu na život. Výzkumy ukazují, že udržení trvalého návyku vám pomůže udržet si tyto přínosy dlouhodobě.
Jedna ze studií například srovnávala mozkovou aktivitu lidí, kteří praktikovali meditaci, a těch, kteří tak nečinili. Ti, kteří meditovali, vykazovali měřitelné změny v činnosti v oblastech mozku souvisejících s pozitivním myšlením a optimismem.
Meditace tak neprospívá jen vám, ale i lidem ve vašem okolí. Budete totiž milejší a budete mít větší chuť konat dobro.
Vaše vnímání bolesti je spojeno s vaším stavem mysli. Ve stresujících podmínkách se vaše tolerance k bolesti může snižovat.
Jedna studie využívala pokročilé techniky magnetické rezonance k pozorování mozkové aktivity účastníků, aby zjistila, jak silně vnímají bolestivé podněty. Jedna skupina předtím absolvovala čtyři dny meditačního tréninku, zatímco druhá ne.
Meditující účastníci vykazovali zvýšenou aktivitu v mozkových centrech, o nichž je známo, že potlačují bolest. Osobně také při testech uváděli menší citlivost na bolest.
Jedna větší studie zkoumala účinky meditace u 3 500 účastníků. Zjistilo se, že meditace byla spojena se sníženými stížnostmi na chronickou nebo intermitentní bolest.
Meditace podporuje schopnost vyrovnávat se s bolestí a dokonce může snižovat vaše subjektivní vnímání bolesti. To může pomoci například při léčbě chronických bolestí, pokud se používá jako doplněk lékařské péče nebo fyzioterapie.
Meditace může také zlepšit vaše fyzické zdraví snížením krevního tlaku.
Vysoký krevní tlak může vést ke špatné funkci srdce, přispívá k ateroskleróze nebo zúžení tepen, což může vést k infarktu a mozkové mrtvici.
Dle provedených studií se zdá, že meditace částečně kontroluje krevní tlak tím, že uvolňuje nervové signály, které koordinují srdeční funkci a napětí v cévách při stresových situacích, kdy je typickým projevem zapnutí vzorce chování „bojuj, nebo uteč”.
Krevní tlak se snižuje nejen během meditace, ale také dlouhodobě u všech, kdo pravidelně meditují. Díky tomu se snižuje napětí srdečního svalu a tepen, což pomáhá předcházet kardiovaskulárním onemocněním.
Výzkumy ukázaly, že meditace pomáhá naučit se přesměrovat svou pozornost, posilovat vůli, sebekontrolu a lépe se vyhnout a zvládat případné spouštěče návykového chování, které vedou k závislostem jakéhokoli druhu, ať se jedná o alkohol, drogy či sex.
Meditace vám také může pomoci ovládat chuť k jídlu. Metaanalýza 14 studií zjistila, že mindfulness meditace pomohla účastníkům zkrotit nezvladatelné chutě a přestat s nadměrným přejídáním.
Američtí vědci zjistili, že můžete meditovat úplně všude kdykoliv se vám zamane. No dobře, v tomhle případě nepotřebujeme vědce, abychom věděli, že meditace nevyžaduje žádné speciální vybavení nebo prostor.