Kdy má smysl pečovat o duši?

Zkuste si nyní položit tři otázky sami sobě.

• Kdy má podle vás smysl pečovat o duševní zdraví?
• Kdy jste naposledy vědomě pečoval/a o svoji psychiku? A jak vám tehdy bylo?

Lidé mají poměrně často dojem, že péče o psychiku rovná se psychiatr nebo medikace. A samozřejmě také okamžitě velmi těžké duševní onemocnění nebo psychický kolaps. Ale kdepak, opak je pravdou. Psychohygiena je každodenní aspekt, patřící do života, i když se cítíte dobře. Tím rovnou odpovídáme na otázku Kdy má smysl pečovat o duši. Na druhou stranu, je naprosto normální, že každý den nemůžeme věnovat stejnou míru sebepéči a péči o duševní zdraví. Zůstaňme nohama na zemi a přiznejme si, že konflikt mezi prací, mimopracovními povinnostmi a osobním životem nás doprovází neustále. Někdy méně, někdy více. Možná se stane, že budeme muset pracovat přesčas, někdy studovat ve svém volnu, budeme muset odložit návštěvy s blízkými nebo vlastní odpočinek. Je v pořádku, že se nám to někdy sklouzne směrem, kde není ideální rovnováha. Je ale vhodné tyto chvíle pozorovat, mít je na paměti, zjistit, co se dá ještě kontrolovat, co ovlivnit, co už je přes naše síly a co po takových chvílích pro sebe můžeme udělat, případně jak se tomu vyvarovat v budoucnu a jak to zvládnout. Důležité je si dopřát odpočinek a určitou sebepéči i v těch nejnáročnějších pracovních či jiných vytíženích a neházet svojí duši přes palubu.

8 tipů k pravidelné péči o duševní zdraví (nejen v krizi)

1. Tři nejzákladnější body sebepéče jsou spánek, strava, pohyb. Na tyto body je vhodné každý den dohlížet. Je vhodné si dopřát vydatný spánek, nutričně vyváženou stravu a pohyb. I když jsme v krizi, je důležité se vyvarovat spánkovému deficitu, ohlídat si pravidelnost stravy (především pozor na nevynechání porcí) a pohyb (např. se alespoň protáhnout, udělat pár kroků v budově,…).
2. Prioritizace činností a úkolů může usnadnit denní fungování. Když víme, co je nutné daný den udělat a co je možné odložit. Také prioritizace sebepéče, tj. některé dny bude možná důležitější meditace/přečtení knihy/jít dřív spát, nežli úklid/odepsání na maily/… Jsou totiž dny a období, kdy to pro nás může být náročnější. Užitečné je si všímat, kdy je zapotřebí si dopřát dobití baterky pro tělo i duši.
3. Rituály a mezníky mezi prací, osobním životem a spánkem mohou zefektivnit přechod mezi lidskými rolemi i trávením času. Mohou to být někdy i zcela jednoduché činnosti, jako každé ráno / nebo před spánkem 5 minutová meditace, převlečení se po práci do domácího oblečení, nejezení u notebooku ale s rodinou, aj.
4. Přestávka a oddech není známkou luxusu, ale naprostou nutností i pro náš výkon, koncentraci a načerpání sil. Stanovujte si zcela vědomě přestávky, způsob, jakým je budete trávit a čas přestávky. Určitě znáte prokrastinaci, člověk se do ní velmi rychle dostane, když zažívá úzkost a přetížení. Nicméně, když si přestávku vědomě nastavíte i samotné trávení přestávky může být kvalitnější.
5. Aplikujte relaxační techniky, mindfulness a meditaci do běžného denního režimu. Techniky mohou mít i velmi krátkou podobu a mohou být aplikovány jak v domácím, tak pracovním a jiném prostředí. Jsou to techniky, které nám pomáhají zpomalit, učíme se s nimi naše tělo kontrolovat i v případě silných emocí a stresu. Pravidelné používání relaxačních technik může mít pozitivní dopady na duševní pohodu a kvalitu života.

Tip: Někdy lidé tyto techniky používají vlastně až ve chvíli krize a silné nepohody. V těchto chvílích je vlastně ale náročnější techniku aplikovat, i tím, jak je naše tělo ve stresu a koncentrace rozostřená emocemi. Techniky vyžadují laskavý trénink, který spočívá v prostém opakování. Zkuste si několikrát meditaci, když jste úplně v klidu, usnadňuje to využití techniky v budoucnu i v případě většího stresu, jelikož již techniku budete znát.

6. Alkohol a návykové látky jsou při zvládání stresu sebedestruktivními strategiemi. Slouží pro únik a otupení, nikoliv pro naučení se zvládání čelit překážkám. Čelit další budoucí překážce v životě v podstatě spíše ztěžují.
7. Monitorujte své tělo i psychiku, neignorujte varovné příznaky. V nepohodě se snažte včas zareagovat na fyzické napětí, psychické rozladění, dopřejte si odpočinek, promluvení s kamarády nebo terapeutem. Představte si, že se 4 dny cítíte napjatí, úzkostní a budete to zcela ignorovat, nebo si to vyčítat a nereagovat na vaše potřeby, jaké to pak může mít dopady? Zhoršování varovných příznaků i přes snahu jejich zmírnění může být znamením k využití služeb psychologa či psychoterapeuta.
8. Pozor na izolaci, kterou asi velmi dobře známe z covidové pandemie. Nevrhejte sami sebe do izolace od druhých. Dopřejte si příjemnou samotu, klid, ale také pravidelný sociální kontakt.

Autorem článku je psycholožka Mgr. Karolína Peruth, které tímto moc děkujeme za spolupráci.