Sebeláska je jedním ze základních stavebních prvků vyrovnaného života. Díky ní dokážete ocenit své úspěchy, méně se stresovat, stavět se vždy na první místo a být celkově spokojenější – ať už v osobním, tak pracovním životě.

To vše prospívá nejen duševnímu, ale v důsledku i fyzickému zdraví či produktivitě. Věděli jste například, že šťastní zaměstnanci jsou zhruba o 13 % produktivnější? Nízké sebevědomí může podle studií naopak často způsobovat deprese či úzkosti. Jak tedy lásku k sobě samotnému rozvíjet a naučit se mít rád nejen svoje přednosti, ale i nedostatky?

Sebeláska vs. Namyšlenost

Pojem sebeláska (self-love) se občas snadno zaměňuje za namyšlenost, narcismus či sebestřednost. To vše má ale od sebelásky daleko.

Sebeláska znamená dokázat přijmout sebe sama takového/takovou, jaký/jaká jsem – se všemi klady i mínusy. Milovat sám sebe neznamená myslet si, že jsem ve všem nejlepší, nejkrásnější a nejchytřejší. Jde o to si uvědomit, v čem vynikám, co mi nejde, jaké činnosti mě baví, nebo jaké mě naopak obtěžují, akceptovat to a zvládnout pracovat s tím, jaký jsem.

Nemusíte se trápit, že vám například nejde nějaký sport, nebo že nemáte umělecké vlohy. Naučte se pracovat s tím, co máte a co vás naplňuje. Přestaňte se porovnávat s ostatními a užívejte si svůj život podle sebe. Jenže to se často snadněji řekne, než udělá. Jak tedy sebelásku rozvíjet a přijmout sebe sama ve své plné kráse?

Pochvalte se

Dokázat sám sebe ocenit je jednou ze základních složek sebelásky. Zkuste se na konci každého dne zamyslet, co se Vám během něj povedlo nebo co jste si užili, a své poznatky si vypište na papír. Můžete si vést klidně rovnou deník vděčnosti, do nějž si budete postupně zaznamenávat každý den.

Kdykoliv se pak budete cítit méněcenní, můžete si tento deník prolistovat a zavzpomínat na momenty, které jste si užili, během kterých jste na sebe byli pyšní a snad si znovu uvědomíte, že jste skvělá a jedinečná osoba. Podle studií navíc pocit vděčnosti úzce souvisí s pocitem celkové pohody.

Představte si rozhovor s někým blízkým

Každý z nás se občas cítí pod psa. Zatímco někdo dokáže pochmurnou náladu snadno přejít, někomu může i úplná drobnost spustit nekonečnou spirálu negativních myšlenek, v nichž se následně utápí a na nichž následně staví pohled na celý svůj život.

Pak stačí, když někdo takový projde po ulici a potká třeba běžce. V hlavě pak začne přemýšlet nad tím, že kvůli tomu, že on neběhá, tak je nula, nikdy nebude fit, nikomu se nebude líbit atd. Pokud se v něčem takovém sami vidíte, musíte tohoto vnitřního kritika co nejdříve utišit.

Milovat sám sebe je to samé jako milovat kohokoliv jiného – rodinu, partnera nebo přátele. Představte si, co by Vám na Vaše myšlenky řekli oni, nebo co byste řekli Vy jim. Pravděpodobně by nešlo o žádnou katastrofickou předpověď budoucnosti, která dělá z komára velblouda. Spíše byste si navzájem řekli něco ve stylu: „Vůbec nevadí, že nechodíš běhat. Každý nemusí být atlet. Tebe přeci baví a jdou ti úplně jiné věci.“ Tak takhle zkuste mluvit i sami se sebou.

Věnujte sami sobě péči

Když někoho opravdu milujete, věnujete mu potřebnou péči. Tak nezanedbávejte ani sami sebe – dopřejte si dostatek spánku, když máte hlad, dejte si něco k snědku, dodržujte pitný režim a starejte se o sebe tak, jak byste se starali o své nejbližší. Péče o sebe sama (self-care) spočívá ale nejen v udržování základních potřeb, ale i v dělání činností, které vás baví.

Vyzkoušejte: Pozvěte občas sami sebe na rande. Zkuste si alespoň jednou-dvakrát za měsíc vyhradit den nebo večer sami pro sebe a udělejte si ho prostě pěkný. Začít můžete třeba výletem na nějaké pěkné místo. Poté si uvařte nebo objednejte oblíbené jídlo a den završte třeba nějakým filmem. Večer můžete okořenit třeba horkou vanou, kakaem v posteli nebo jiným oblíbeným rituálem.

Meditujte a žijte přítomností

Samu meditaci můžeme považovat za péči o sebe, protože si při ní vyčistíte hlavu od všeho špatného, odpočinete si a utříbíte si při ní myšlenky. Většina lidí ale medituje zhruba pouze 10 minut denně. Tak co s tím zbytkem?

Meditace je jednou z hlavních tréninkových metod mindfulness, neboli žití v přítomném okamžiku. Díky ovládnutí meditace a mindfulness se dokážete v životě více soustředit na daný moment, na to, co je podstatné, a zvládnete vypustit zbytečné negativní vzpomínky z minulosti či demotivující představy nad budoucností. Mindfulness podle studií navíc přímo snižuje riziko úzkostí či depresí a podporuje celkovou spokojenost.